Čím jsou zajímavé jeřabiny?

Zářivě oranžové plody keře jeřábu ptačího (Sorpus aucuparia) známé pod názvem „jeřabiny“ každý podzim rozzáří aleje podél mnoha cest a silnic. Jeřabiny ovšem nejsou jen barevně zajímavý obraz, který potěší oko, ale mohou přinést i úlevu při zdravotních potížích, protože mají zajímavé léčivé účinky.

Je to velice zajímavá rostlina, která se těšila i velkému zájmu císařovny Marie Terezie – měla jej v oblibě a trvala na tom, aby byl hojně vysazován zejména ve vyšších nadmořských výškách. Dobře věděla, že se mu zde bude dařit, protože je nenáročný a spokojí se i s půdou chudou na živiny. Podmínkou však je slunečné stanoviště.

Ochranná rostlina u Keltů i Germánů

Nemají jej ale v oblibě jen lidé, ale slouží velice často jako potrava ptákům, proto se v minulosti také používal jako návnada při jejich lovu. Dodnes slouží jako potrava mnoha druhům ptactva. Jeřábu také byly připisovány kouzelné schopnosti – například u Keltů byl velice uctíván a vnímán jako ochránce před zlými silami a neplodností. Ochranu před temnými silami měl zajistit i u starých Germánů, kteří tento strom zasvětili bohu Thorovi.

Ochrana před mrtvými a kouzelná moc

Pověrčiví sedláci věšeli větvičky jeřabin nad dveře chléva a stáje, protože věřili, že tak svoje zvířata ochrání před duchy a před nemocemi, v Irsku lidé zase vysazovali jeřáby na hřbitově, protože byli pevně přesvědčeni, že tím zadrží mrtvé v hrobech a zabrání jim z nich vyjít.

Kouzelná moc se připisovala jeřábu pravděpodobně proto, že červená barva, plná energie, se považovala za velice mocnou sílu v boji se zlými silami. A jeřáby bohatě obsypané červenooranžovými bobulemi, které nadto měly léčivé účinky, k takovým myšlenkám přímo sváděly.

Kvete bíle, plodem jsou jeřabiny

Jeřáb je keř nebo strom, který může mnohdy dorůst až do výšky 15 metrů. Má opadavé lichozpeřené listy a kvete v období května a června drobnými bílými kvítky, které vytvářejí bohatá květenství. Kvítky se vyvíjejí v malé oranžovočervené plody malvice, kterým říkáme jeřabiny. Jsou trpké a mírně chutnají i voní po jablku.

Jeřabiny se sbírají v říjnu až listopadu . Suší se nejdříve ve stínu, později se dosoušejí na slunci. Mají trpkou chuť, která pomine tím, že jeřabiny přejdou mrazem, případně je možné máčet přes noc ve vodě s octem.

Úprava bobulí je nutná

Každopádně je třeba plody před konzumací buď sušit, nebo tepelně upravit – obsahují totiž kyselinu parasorbovou, která je mírně jedovatá. Proto by mohla způsobit žaludeční nevolnost nebo v některých případech až zvracení. Při nadměrném požití syrových plodů by se mohla dostavit otrava.

Tomuto riziku se vyhneme, když jeřabiny tepelně zpracujeme. To není určitě žádný velký problém, protože tak jsou i chutnější, a navíc všechny úpravy, ke kterým jsou jeřabiny vhodné (čaj, marmeláda a další) probíhají v souvislosti s tepelnou úpravou.

Vysoký obsah vitamínu C a dalších účinných látek

Plody jeřábu jsou bohaté na organické kyseliny, mají značné množství vitamínu C a cukru, pektinu, karotenoid sorbusin, třísloviny, hořčiny a silice. Díky svým biologicky aktivním složkám pomáhá konzumace jeřabin nebo nálevu z nich posílit imunitu, snížit nechutenství a potlačit sklon k žaludečním nevolnostem. Jeřabiny také podporují tvorbu žaludečních šťáv.

Jsou rovněž vhodné při nemocech ledvin a močového ústrojí a protože obsahují lykopen, likvidují volné radikály. Tím jednak zpomalují stárnutí organismu, jednak jsou i jistou prevencí proti nádorovým onemocněním. Jeřáb poslouží i při zánětech horních cest dýchacích a při chrapotu a ztrátě hlasu, kdy je vhodné popíjet čaj z listů.

Léčebné účinky mají i květy, jeřabiny užijete v kuchyni

Využití mají rovněž květy, které obsahují fytohormony, přesněji estrogeny. Protože jsou podobné ženským pohlavním hormonům, pomáhají při obtížném klimakteriu, při poruchách menstruace a při léčbě neplodnosti.

Jeřabiny mají bohaté uplatnění i v kuchyni, takže je možné spojit jejich pojídání za léčebným účelem i s mlsáním. Sloužívají jako náhrada méně dostupných brusinek a připravují se z nich marmeláda, čaj, šťáva, mošty, případně také vína, likéry, dají se i vypálit podobně jako slivovice a výsledkem je jeřabinová pálenka. Ta se vyrábí například ze speciálního druhu jeřábu oskeruše a je známá jako oskerušovice.

Jeřabinová kašička proti průjmu a zácpě

Budete potřebovat:

1 lžičku jeřabin

2 dcl vody

Postup

Jeřabiny rozmačkejte a rozmíchejte ve vodě. Pojídá se jedna polévková lžíce před jídle 3x denně do odeznění potíží.

Jeřabinový čaj při žaludečních potížích

Budete potřebovat:

1 lžičku sušených jeřabin

2 dcl vody

Postup

Sušené jeřabiny namelte, případně podrťte v mixéru nebo po vzoru babiček potlučte v hmoždíři. Zalijte 2 dcl vařící vody a nechte 15 minut louhovat. Sceďte a pijte 2x denně nalačno.

Čaj z listů jeřábu proti nachlazení a chrapotu

Budete potřebovat:

1 lžíci nasekaných sušených nebo i čerstvých listů

0,6 l vody

Postup

Listy zalejte vařící vodou, zakryjte a nechte 10 minut louhovat. Potom sceďte a pijte 3x denně po jídle.

Jeřabinová marmeláda

Budete potřebovat:

1 kg jeřabin

2 jablka

šťávu z jednoho pomeranče

1 kg želírovacího cukru

0,5 litru vody

Postup

Jeřabiny otrhejte ze stopek a zbavte nečistot. Dejte je na noc do mrazáku, aby promrzly a zbavily se nahořklé chuti. Druhý den je vložte do kastrolu, zalijte vodou a duste, až změknou. Potom přidejte oloupaná jablka zbavená jádřinců a nakrájená na malé kousky a vařte, až se vytvoří homogenní směs. Tu propasírujte přes síto. Vzniklý protlak smíchejte s pomerančovou šťávou a uveďte do varu. Po částech přisypávejte cukr a dál vařte, dokud směs nezhoustne. Už je hotová, pokud trochu marmelády, kterou kápnete na chladný talířek, ztuhne. Plňte do dobře vymytých sklenic, které po uzavření postavte dnem nahoru.