Mátu (Mentha piperita), která je jednou z nejpoužívanějších léčivek vůbec, lze snadno vypěstovat i v jednoduchých podmínkách v domácím prostředí nebo na vlastní zahrádce. Díky tomu pak můžete mít stále na dosah snítku máty, kterou použijete do čaje, v kuchyni nebo pro léčebné účely.

Máta je trvalka, která může dorůst do výšky až 80 centimetrů a má hodně se větvící lodyhu. Pochází patrně ze Středomoří, u starých arabských národů byla velice oblíbená – dodnes je silný mátový čaj, silně oslazený, jejich častým nápojem. Máta pro ně měla i symbolický význam, každý člověk měl u sebe její snítku. Používala se nejen k odhánění nežádoucího hmyzu, ale darování máty bylo symbolem přátelství.
Máta se pěstuje po celém světě a také roste planě i jako dekorace na mnoha zahradách. Kvete v době od července až do září drobnými nafialovělými kvítky, které vytvářejí klasovitá květenství.

Bylina nabitá vůní a silicemi
Celá rostlina intenzivně voní charakteristickou vůní. Pro léčebné účely se sbírají listy nebo celá nať i s kvetoucími vršky. Sběr probíhá na počátku období květu a sušení by mělo proběhnout rychle, protože jinak listy a nať zhnědnou a vypadají nevzhledně. Teplota sušení nesmí překročit 35 °C.
Máta obsahuje silici, jejímiž hlavními složkami jsou menthol, menthon a menthofuran, a četné třísloviny. Díky těmto účinným látkám máta pomáhá tlumit křeče v trávicím ústrojí, snižuje nadýmání a plynatost a zvyšuje vylučování trávicích šťáv. Odstraňuje nucení na zvracení a zlepšuje žaludeční problémy.
Zlepšuje trávení, dezinfikuje a uklidňuje
Máta má také pozitivní činnost na žlučník, podporuje jeho činnost. Působí svíravě a urychluje léčbu zánětů, pomáhá snižovat tlak a zvyšuje chuť k jídlu. Ve formě čaje pomáhá léčit rýmu, zánět horních cest dýchacích i průdušek. Mnoho lidí ji popíjí jako čaj i jen pro její příjemnou chuť.

Traduje se využití máty pro zvýšení libida – odstraňuje frigiditu a impotenci. Mentol, kterého obsahuje máta velké množství, dokáže vyvolat pocit chladu a snižuje citlivost, proto pomáhá proti bolesti. Protože má máta také dezinfekční účinky, užívá se při bolestech a zánětech dásní a zubů a při zápachu z úst. Ženy, které už nechtějí dále kojit, popíjejí mátový čaj k utlumení tvorby mateřského mléka.
Mátová pitná kůra by měla trvat maximálně týden, potom je třeba ji na týden přerušit a pak je možné opět pokračovat. Pokud mátu pouze přidáváme do směsi bylin, není třeba se nijak omezovat.
Vůně máty uklidňuje a posiluje nervy. Lze ji používat i zevně – jako příjemná a voňavá přísada do koupele ke zklidnění pokožky a k léčbě vyrážek a kožních zánětů.
Jak si mátu vypěstovat?
Protože existuje velké množství druhů máty, vyberte si ten, který vám bude nejlépe vonět. Na trhu totiž nenarazíte jen na klasickou mátu peprnou (která může být peprná více nebo méně, podle variety), ale i na druhy, které voní třeba po ananasu, citrónu a dalších druzích ovoce.
Mátová semínka se vysévají od konce dubna přímo na záhon nebo do nádoby, ve které chceme mátu pěstovat. Jsou jemná, proto je příliš nepřihrnujeme, jen zasypeme slabou vrstvou hlíny. Potom je zakryjeme fólií, abychom zachovali vlhkost substrátu.
Jednodušší metoda je mátové rostlinky rovnou koupit. Přesadíme je do většího květináče a zalijeme. Venku se bude mátě dařit od května, po zmrzlých mužích.

Jak se o mátu starat?
Máta není extrémně náročná, ale dává přednost slunečnému stanovišti – na takovém dokáže vytvořit více aromatických látek. Neměla by stát v průvanu a měla by být chráněna před severním větrem, který bývá chladnější.
Máta nemá ráda sucho, je potřeba udržovat stálou vlhkost. Kdyby bylo dlouhodobě vláhy méně, pustily by se do ní choroby a napadli by ji škůdci. Vždycky je lepší vláhy více než méně, substrát by nikdy neměl úplně vyschnout. Čím je rostlina starší, tím jí sucho vadí méně. Nemá ale ráda deštivé počasí, po kterém ji napadají rzi. Listy s rezavými skvrnami je nutné ostříhat.
Vyhovuje jí sousedství kopřivy, ale naopak se příliš nesnáší s heřmánkem. Pokud by rostly vedle sebe, nedařilo by se ani jedné rostlině.
Máta má ráda výživnou půdu, která je bohatá na organické látky. Můžeme tedy přihnojit hnojem nebo jiným organickým hnojivem hned zjara a potom ještě jednou na podzim, aby se rostliny mohly zásobit živinami na zimu.

Mátové lístky sklízíme tehdy, když jsou rostliny vysoké kolem 30 cm, ale ještě nezačaly kvést. Mátu sušíme na stinném místě a dáváme pozor, aby se nezapařila – proto ji neskládáme do vysoké vrstvy. Je třeba, aby kolem proudil vzduch.
Zazimování
Mátu před zimou ostříháme a zasypeme vrstvou kompostu nebo mulčovací kůry, aby nepromrzla. Na jaře vyžene spoustu nových výhonků.
Pokud pěstujeme mátu v květináči, přesuneme ji na zimu do místnosti, kde není mráz, například do sklepa – světlo není nutné. Snížíme zálivku a necháme rostlinu odpočívat. Pokud sklep nemáme, jednoduše přesuneme květináč do bytu a během zimy mátu normálně zaléváme.
Když se budeme o mátu trochu starat, bude nám přinášet radost po mnoho let a provoní nám zahradu nebo byt. Budeme ji moci využít na mnoho způsobů, ať už k léčebným účelům, do kuchyně nebo jen tak pro potěšení z její vůně.

Mátový čaj proti křečím v břiše
Budete potřebovat:
- 2 lžičky sušené máty
- 0,5 l vody
Postup
Mátu zalijte vařící vodou a nechte 10 minut louhovat. Potom slijte a popíjejte 2x denně šálek čaje. Nesladí se a pije se nalačno.
Mátová omáčka na anglický způsob
Budete potřebovat:
- 2 hrsti mátových lístků
- 2 lžíce cukru
- 2 lžíce octa
- 8 lžic převařené vody
Postup
Všechny ingredience vložíme do mixeru a krátce promixujeme. Omáčka se podává vychlazená a její chuťová souhra s jehněčím nebo skopovým masem je nezapomenutelná.
